Na počátku byl zmatek. Víření myšlenek, nápadů, plánů. Ale
aby mi nic neuteklo, pořád se snažím je nějak utřídit. Začalo to seznamy, co
chci stihnout na jaře 1999, o prázdninách, do maturity, na vysoké,… Do toho
přišel internet, svět na obrazovce. Možností bylo najednou nekonečně, informací
nepřeberně. Chtěla jsem si udělat takový adresář informací a myšlenek, které chci
uchovat, rozvíjet a zpracovávat. Ale taky je propojovat a sdílet, proto jsem se
odhodlala založit tenhle blog.
Jednou v létě jsme se s rodinou vydali proti proudu řeky
Moravice. Kde nás lákala tůň, jsme se vykoupali, kde se zvedl strmý břeh, jsme
proud přebrodili. Před lijákem jsme se schovali pod stromy, oheň z
naplavených větví zahnal úzkost z nevlídné tmy. Voda zpívala o dávných
příbězích, já jsem si přivázala pohorky na batoh a představovala si, že jsem
Minehava.
A od té doby vím, že můj život je putování, cesta ke zdroji,
za obal, pod pokličku. Chci hledat podstatu věcí, které se mě dotýkají a na
kterých mi záleží. Brodím se vodou spěchající k moři a stoupám k pramenům.
Tedy vítejte v mém protiproudu. Ráda vás na své pouti poznám
a třeba kousek ujdu s vámi. Přeji všem šťastnou cestu.
Žádné komentáře:
Okomentovat